Dva muži před volbami
Nejednou již bylo řečeno, že čečenská tragédie, a především teroristická akce v Buďonnovsku urychlily vývoj v Moskvě. Politické síly Ruska, rozdělené a znesvářené invazí do Čečenska, jako by pochopily svoji odpovědnost až poté, co ruské vedení v Buďonnovsku opět prokázalo neprofesionalitu v oblasti vojenské i bezpečnostní.
Nejednou již bylo řečeno, že čečenská tragédie, a především teroristická akce v Buďonnovsku urychlily vývoj v Moskvě. Politické síly Ruska, rozdělené a znesvářené invazí do Čečenska, jako by pochopily svoji odpovědnost až poté, co ruské vedení v Buďonnovsku opět prokázalo neprofesionalitu v oblasti vojenské i bezpečnostní. Právě tehdy se napětí mezi dvěma větvemi ruské moci - exekutivou a legislativou - opět vyhrotilo. Zdá se, že dostoupilo vrcholu od října 1993, kdy přerostlo v krvavý konflikt. Podobné řešení by však nyní nepřineslo užitek ani jedné ze stran.
Tři scénáře krize
Vládní a parlamentní krize se mohla vyvíjet podle jednoho ze tří možných scénářů.
1) Jelcin odvolá nejkritizovanější ministry a mezi vládou a parlamentem se uzavře příměří až do řádných parlamentních voleb v prosinci 1995.
2) Jelcin kompromis odmítne a parlament za dobu kratší než tři měsíce vysloví vládě nedůvěru (komunisté požadovali dokonce odvolání prezidenta, což je samo o sobě technicky nemožné). Jelcinovi nezbude nic jiného, než rozpustit Státní dumu a stanovit termín nových, předčasných voleb.
3) Jelcin bude jen taktizovat a obětuje méně významné postavy místo klíčových. Parlament zareaguje opakovaným vyhlášením nedůvěry vládě a Jelcin Státní dumu rozpustí, což povede mimo jiné i k přerušení mírových rozhovorů s Čečenskem, a tudíž k další výrazné destabilizaci. Volby se odloží na dobu, kdy se „situace stabilizuje“, a demokracie zřejmě přestane…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu