Dopisy

Respekt se utopil v přemoudřelosti

Občas mám pocit, že Respekt považuje sám sebe za jedinou instanci, jež je povolaná k objektivnímu hodnocení čehokoliv. Důkazem toho je i téma „Mubarak se utopil v Berounce” (Respekt č. 27/95). Ponechme stranou otázku, zda je vůbec etické, když Respekt hodnotí míru „profesionality“ svých kolegů. Trochu mě však zaráží, že vytýkáte televiznímu zpravodajství chybné řazení zpráv podle jejich významu (viz kritika, že nejdůležitější událost dne - atentát na prezidenta Mubaraka - následuje až dlouho po informaci o povodni na Berounce a výbuchu v pardubické chemičce), sami však ve stejném týdnu pominete osvobozující rozsudek v kauze Pavla Opočenského. Přitom jde nepochybně o jeden z klíčových verdiktů naší justice za několik posledních let. Respekt mu věnoval jedinou větu v rubrice Minulý týden. Sám přitom o kauze v minulosti popsal haldy papíru a otevřel i velmi podstatnou otázku postoje reprezentantů moci - státního zastupitelství, které dělá vše proto, aby statečného sochaře dostalo za mříže. Nebo to tak není? Co znamenají slova vrchního státního zástupce, že proti rozsudku možná podá stížnost pro porušení zákona? To bych si minulý týden v Respektu rád přečetl, a ne reportáž o cestě…