Na tiché vlně militarizace
Ještě čerstvý šok z loňské genocidy ve Rwandě a bolestná vyhlídka na genocidu další, to je jen část temné přítomnosti, která obestírala 31. summit Organizace africké jednoty (OAJ) v etiopské Addis Abebě.
Ještě čerstvý šok z loňské genocidy ve Rwandě a bolestná vyhlídka na genocidu další, to je jen část temné přítomnosti, která obestírala 31. summit Organizace africké jednoty (OAJ) v etiopské Addis Abebě. Po třech desetiletích boje proti kolonialismu dnes černý kontinent skládá účty z kličkování mezi výhodami dolarových a rublových injekcí. Poprvé od svého založení v roce 1963 musela OAJ vyhlásit nestabilitu na kontinentě za problém číslo jedna. Pokusem tuto otázku řešit tak vstoupila na tenký led vměšování se do vnitřních záležitostí svých 53 členů.
Co dělat s konflikty
Nestabilitu dobře ilustroval už příjezd egyptského prezidenta Husního Mubaraka na summit. Cestou z letiště zablokoval jeho konvoji cestu modrý náklaďák a dosud neznámým teroristům se vzápětí téměř podařilo zavraždit jednu z největších hvězd afrického i světového politického nebe. „Viděl jsem přicházet nějaké muže se samopaly, pak náhle prolétla oknem našeho mercedesu kulka,“ vyprávěl prezident, který jako zázrakem vyvázl bez zranění, po návratu do Káhiry.„Meritum věci zní: Co máme dělat s konfliktními situacemi? Jak naložit s Burundi, jak pomoci Rwandě, co máme podniknout se Somálskem a co s Libérií nebo se Sierrou Leone?“ Tyto věty pronesl před summitem generální tajemník OAJ Sálim Ahmad Sálim. Oživil tak pochyby o smyslu neschopného giganta, který vznikl (a teoreticky svůj význam nacházel) v éře rozděleného světa, kdy organizace jako OAJ nebo Hnutí nezúčastněných zemí sloužily k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu