Co naznačil Buďonnovsk

Ruská armáda vyrukovala do Čečenska loni v prosinci. Krvavá kampaň tak trvá již přes půl roku. Co přinesla? Čečenům nesmírné strádání. Moskvě pak značný propad prestiže, pochyby o vojenské profesionalitě, kritiku porušování základních lidských práv a protiústavnosti postupu, rozkol na politické scéně, potíže při začleňování do mezinárodních organizací i výrazný pokles důvěry veřejnosti ve vlastní elitu. Vedle toho válka smazala vliv těch čečenských kruhů, které byly již od roku 1991 pro další setrvání Čečenska v rámci Ruské federace - spíše z hospodářských než politických potřeb. Moskvy se týká i další negativní faktor: severokavkazské vlády, které ještě v březnu navzdory protiruským náladám postup Kremlu v Čečensku ne-li podporovaly, tak alespoň halasně neodsuzovaly, jsou nyní ostražitější. To může mít nepředvídatelné důsledky do budoucna - i v případě, že čečensko-ruský konflikt brzy skončí.Chceme-li bilancovat všechny plusy a minusy vojenského řešení konfliktu mezi Grozným a Moskvou, zjistíme, že žádné plus neexistuje. Mezitím se však Dudajevova mnohokrát opakovaná hrozba o „přenesení války na ruské území“ a „nových formách války“ stala děsivou skutečností ve městě Buďonnovsk.

Jak stálá je podpora

Již loni na podzim - tedy před invazí - upozorňovalo vedení moskevské Společnosti čečensko-ingušské kultury Daimohk ústy své předsedkyně Abojazity Apajevové na jeden fakt. Rusové často vnímají zhruba 40 000 Čečenů, kteří trvale žijí v Moskvě, jako…