Musím být velmi opatrný a soudný

GERD ALBRECHT (* r. 1935 v Essenu) studoval dirigování a hudební vědu. Kariéru profesionálního dirigenta zahájil v Mohuči, pak působil jako nejmladší generální hudební ředitel v Lübecku, Kasselu, v r. 1972 se stal šéfdirigentem opery v Berlíně a současně ředitelem Tonhalle-Orchestru v Curychu, r. 1988 generálním hudebním ředitelem Státní opery a Státního filharmonického orchestru v Hamburku. Roku 1991 přijal výzvu hudebníků ČF, aby se - jako první nečeský šéfdirigent v její téměř stoleté historii - postavil do čela orchestru. Albrecht zvládl mimořádně široký repertoár od Beethovena přes německé romantiky až k soudobé hudbě, výjimečný vztah má k hudbě české. Jako host dirigoval řadu předních světových orchestrů (Berlínské filharmoniky, Vídeňské filharmoniky, Orchestre National de Paris, NHK Tokio aj.) a je často zván do nahrávacích studií. Za své nahrávky dostal řadu mezinárodních i domácích cen, značného ohlasu se dostalo jeho hudebně popularizátorské práci pro mládež; před pěti lety mu německý senát udělil za uměleckou činnost titul profesor.Gerd Albrecht při rozhovoru reaguje živě, působí uvolněně, nehlídá si slova; některé odpovědi pro názornost doplňuje hrou na klavír.V informačních materiálech, které dává k dispozici jeho sekretariát, je Gerd Albrecht označován za „jednu z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších dirigentských osobností současnosti“. Někteří jeho čeští kritici ho vidí střízlivěji: jako umělce jen "vysokého průměru, jakéhosi dirigentského Salieriho…