Slavnost hudby s otazníky

Letošní ročník trval od 12. května do 3. června. Praha slyšela japonský, ruský a německý orchestr (slavné Karajanovy Berlínské symfoniky, dnes v čele s Claudiem Abbadem), Slovenskou filharmonii, komorní orchestry z Holandska, Německa, Ameriky i četná komorní sdružení. K hvězdám festivalu patřila pěvkyně Felicity Lott, pianista Alexej Ljubimov, z našich vystoupil houslista Josef Suk, mladý pianista Igor Ardašev a mnozí další. Česká symfonická tělesa jako obvykle reprezentovala Česká filharmonie, orchestr FOK a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Od roku 1948 se po řadu let v době konání festivalu nesměly pořádat žádné jiné koncerty, ale tato podmínka už dnes neplatí. I když se dá Pražskému jaru co do výběru účinkujících a programové nabídky jen stěží konkurovat, uspořádaly letos různé agentury v Praze ve stejném čase dalších 309 koncertů. Vzhledem k omezené kapacitě sálů (pomineme-li letošní jediný koncert v katedrále sv. Víta, je největším prostorem Dvořákova síň v Rudolfinu) se lze na festivalu výhodně přiživit. Některé z agentur zcela bezostyšně uváděly, aniž by požádaly festivalový sekretariát o souhlas, že se jejich koncerty konají v rámci Pražského jara a dokonce zvýšily vstupné. Pořadatelé festivalu s nimi sice mohou vstoupit do soudního sporu, ale moc naděje na výhru nemají.

Síla tradice

Sami pracovníci vedení festivalu označují jeho náplň za „konzervativně-progresivní“. Obrovský zájem bývá o zahajující a finální koncert, stejně jako o…