Myslím, že jsem svéráznej

JAKUB ŠPALEK (*1968 v Brně) vystudoval na pražské Divadelní fakultě herectví; během studia také režíroval a jeho režie překvapily neobyčejnou zralostí. Ze školního divadla DAMU vznikl v roce 1990 nezávislý spolek Kašpar, který od počátku představuje jeden z nejvýraznějších divadelních souborů v Praze. Kašpar bojoval dva roky o holou existenci v nájmu divadla Rokoko na Václavském náměstí, pak zakotvil v prostorách Divadelního ústavu v Divadle v Celetné, kde dává příležitost dalším nezávislým divadlům. Po celou tu dobu je Špalek vůdčí osobností a spiritem agens dění souboru. Byl autorem rekonstrukce Divadla v Celetné (fungoval jako jeden z architektů, stavební dozor i ekonom), je jeho ředitelem a režisérem. Jeho režijní práce je - v dnešní době netradičních výkladů divadelních textů - osobitá tradičně traktovaným poselstvím: Špalek se vyhýbá režijním exhibicím, staví představení na jednoduchém, ne však civilním herectví, zpravidla je i spolutvůrcem neokázalé scénografie, která není jen výsledkem skromných prostředků, ale především se snaží stavět do centra pozornosti herce. Pro veřejnost se stal známým svými rolemi v Hřebejkově filmu Šakalí léta a ve Svěrákově Jízdě. Vytvořil také hlavní roli vynikajícího školního filmu Saši Gedeona Zavřeno pro rodinný smutek.

Na jevišti se nebojíte velkých témat i jistého patosu. Myslíte si, že divadlo má nějaký úkol?

To vám řeknu rád. Čím jsem starší, tím víc cítím, že divadlo nebo vůbec kultura je skoro…