Kdo má více nepřátel
Za necelého půl roku proběhnou v Polsku prezidentské volby. Nemají a pravděpodobně do poslední chvíle nebudou mít jednoznačného favorita. Už dnes je však jisté, že jejich výsledek přinese definitivní odpověď na otázku, jaké budou další osudy politických a hospodářských změn započatých v roce 1989.
Za necelého půl roku proběhnou v Polsku prezidentské volby. Nemají a pravděpodobně do poslední chvíle nebudou mít jednoznačného favorita. Už dnes je však jisté, že jejich výsledek přinese definitivní odpověď na otázku, jaké budou další osudy politických a hospodářských změn započatých v roce 1989.
K čemu slouží prezident
Když se v roce 1993 dostali k moci postkomunisté, ztratil polský reformní proces svou dynamiku. Pro spravedlnost je však třeba uznat, že se zpomalil méně, než se dosti obecně očekávalo. Bezpochyby na tom má podíl prezidentsko-parlamentní systém, který v Polsku vládne, ale také Lech Walesa osobně. Právě on se totiž šikovně odvolal na jinak dosti mlhavý text ústavy („prezident obecně řídí zahraniční politiku země a její vnitřní bezpečnost“) a ve chvíli vzniku levicové Pawlakovy vlády vyhlásil tzv. apolitické prezidentské resorty.Jak brzy vyšlo najevo, tento Walesův krok v praxi znamenal téměř úplné vymanění tří klíčových resortů z vlivu vládnoucí postkomunistické koalice - šlo o ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo vnitra a ministerstvo národní obrany. Osobní angažovanost Lecha Walesy rozhodla například také o udržení nezávislé pozice Polské národní banky. Díky tomu v Polsku inflace sice pomalu, ale jistě klesá - na rozdíl například od Maďarska, kde se v okamžiku převzetí moci postkomunisty inflace výrazně oživila.
V čele levicoví kandidáti
Eventuálním příchodem představitele postkomunistických sil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu