Kde brát a nekrást

Daně a smrt jsou prý jediné dvě věci, kterým se nelze vyhnout. Zatímco smrt s rozvojem civilizace přichází v průměru stále později, výše daní, zejména v posledním století, ve světě neustále rostla. Souviselo to hlavně s rozvojem socialistických hnutí, iluzí o efektivitě silného státu a s růstem síly nejrůznějších nátlakových skupin.Změna daňových sazeb je horkým politickým tématem všude na světě. S daněmi jsou spojeny mnohé předvolební sliby - ty se pak ovšem často neplní. Na daních si vylámali své politické zuby mnohé strany, prezidenti, premiéři či poslanci. Není tedy divu, že i u nás se okolo výše daňových sazeb odehrávají předvolební představení a šarvátky politických stran. Ta poslední je, podobně jako ty předchozí, soubojem zejména ODS a ODA. Jestliže ODS stojí za vládním návrhem pozvolnějšího snižování daní, které by vedlo k poklesu daňové kvóty (podíl daní na HDP) o 1 %, ODA žádá ústy svých představitelů pokles až o 8 %.

Kouzlo nízkých daní

Z jednoho z nedávných průzkumů veřejného mínění vyplývá, že občané ČR by si přáli vyšší státní sociální výdaje a zároveň si nepřejí vyšší daně. Z toho lze usuzovat, že souvislosti mezi výdaji a příjmy státu si mnohý občan neuvědomuje (nebo nechce uvědomovat) a očekává tak od politiků zázraky. Mnohý politik se tomuto přání přizpůsobuje. To platí obecně a vůbec to není jen česká specialita. Občan se tak dozví, co všechno by mu ten který politik zaplatil ze státního hrnce navíc, a zároveň se nedozví, kdo…