Dopisy

Konzervativismus a kouření

Mám pocit, že se autoři komentáře Kdo, když ne my, konzervativci (Respekt č. 18/95) dopustili několika obratných manipulací s fakty.Úvodní přirovnání zákazu jízdy automobilem ve vymezenou dobu k omezování kouření není adekvátní. Především proto, že v prvním případě se staví před oči důvěřivého čtenáře hrozivé následky nadhozeného dopravního opatření, které by se promítly do spousty jiných oblastí života společnosti. Ve druhém případě se o důsledcích krátkodobé kuřácké abstinence při určitých zákonem vyjmenovaných příležitostech v celém komentáři cudně mlčí. Čtenářům se má vnutit představa, že omezování kouření ochromí či paralyzuje společnost stejně, jak si to lze představit u okamžitého omezení dopravy. Jde však o dvě velmi odlišné věci. Přesto i v dopravě se lze nadít omezujících opatření, proti kterým autoři komentáře nic nenamítají. Anebo jsou proti zavádění pěších zón v nejexponovanějších částech měst, proti existenci vyznačených přechodů pro chodce, proti měření emisí?Souhlasím s kritikou adresovanou Milanu Uhdemu, neboť zpochybnění účinnosti jednacího řádu, pro který sám hlasoval, na veřejnosti není hodno státníka. Je však otázka, jestli tak předseda Parlamentu jen trochu neobratně nekonstatoval bezzubost celého jednacího řádu, jehož dodržování na poslancích nelze účinně vymáhat. V každém případě je však…