Summit v čase postmoderny

Ačkoliv televize NOVA počátkem dubna odhalila, že prezidenti Jelcin a Clinton mají na své moskevské schůzce podepsat novou tajnou dohodu o rozdělení světa, ve skutečnosti se 10. května nic převratného nestalo. Marná sláva, doby, kdy se na pár hodin sešli Reagan s Gorbačovem a dějiny se pohnuly, jsou nenávratně pryč. Ta tam je i éra, kdy dvě supervelmoci mohly - a hlavně chtěly - Zemi dělit na dva světy. Německý analytik a komentátor Josef Joffe tvrdí, že dnešní zahraniční politika žije v čase postmoderny, jejíž hlavní zásada říká: „Možné je cokoliv.“ Co to znamená pro diplomacii? Rozšiřovat možnosti volby a vyhýbat se jednoznačným závazkům.Zde je třeba hledat důvody, proč Clinton a Jelcin v Moskvě nic nerozhodli, a ani rozhodnout nemohli. V Kremlu se nehovořilo o rozdělení světa, ale o přízemnějších problémech: o Čečensku, o rozšíření Severoatlantické aliance a o dodávkách jaderné technologie pro Írán. A protože skutečně žijeme v postmoderní době, ukazuje se, že - s výjimkou Čečenska - tyto otázky nerozdělují jen Západ a Rusko, ale i samotný Západ.

Mír není pro média

Bez zajímavosti není ani prehistorie schůzky. Clintonovi se do Evropy údajně moc nechtělo už z vnitropolitických důvodů. Když se loni vzpomínalo padesáté výročí vylodění v Normandii, šlo o něco jiného: slavilo se vítězství v úspěšné operaci, televize ukázala hroby padlých a Američané si osvěžili vzpomínku na to, jak tahali Evropu z bryndy. Jinými slovy, mohli si upevnit názor, že…