Kolik váží důvěra

Na ústředním dvorci slovenské politiky, kde lze zpravidla shlédnout její divácky nejpřitažlivější „kusy“, tedy na půdě Národní rady, se v pátek 5. května odehrálo zatím finále „souboje gigantů“ - vládní koalice versus prezident republiky. Tento den se většinou osmdesáti koaličních hlasů nejvyšší zákonodárný sbor státu usnesl na „ztrátě důvěry“ v prezidenta Michala Kováče. Vše se odehrálo po čtení zprávy Zvláštního kontrolního orgánu (OKO) pro dohled nad Slovenskou informační službou (SIS) a následné poslanecké rozpravě.

Za koho mluví Kováč

Vyslovení nedůvěry hlavě státu prostou nadpoloviční většinou je právně irelevantní (slovenská ústava zná pouze institut odvolání prezidenta kvalifikovanou, to jest třípětinovou většinou za podmínky naplnění skutkové podstaty - činnost proti svrchovanosti a územní celistvosti státu). O to „relevantnější“ jsou - domyšleno do důsledků - politické implikace tohoto, i na slovenské poměry bezprecedentního kroku.Na oslavách konce války v Londýně, Paříži a Moskvě, kterých se Michal Kováč vzápětí zúčastnil, byla v dlouhém zástupu hlav států ta slovenská zaručeně jedinou s vysvědčením nedůvěry od vlastního parlamentu. Jakou váhu a sílu mohou mít projevy, názory a závazky prezidenta, který je dle ústavy mocensky bezvýznamným vrcholem trojúhelníku prezident - vláda - parlament a současně mu zákonodárná (a tím logicky i výkonná) moc vyslovila politickou nedůvěru? Páteční deklarace Národní rady je oficiálním dokladem o…