Hledá se dobrý účetní

Jen půlka odevzdaných a všechny špatně. Taková je bilance nejdůležitější povinnosti, kterou mají jedenkrát ročně všechny zdejší politické strany. Za pravidelný přísun finančních prostředků z daní občanů od nich stát vyžaduje poměrně snadný domácí úkol - sepsat do prvního dubna výroční zprávu, z níž by se veřejnost dověděla, kolik jednotlivé partaje loni utratily a kde ke svým penězům přišly. Již měsíc a půl si tedy podávají novináři dveře od kanceláře rozpočtového výboru Sněmovny, ale zatím mají smůlu. Ani šest týdnů po zákonem stanovené lhůtě nejsou přesná a úplná čísla k dispozici. Uzavřeny zatím zůstávají i seznamy stranických sponzorů.

Ve státním zájmu

Úvahy nad nejvhodnějším ekonomickým modelem pro činnost politických stran s sebou vždy nesou nemalé dilema. Veřejnost by si totiž ráda ponechala co největší dávku kontroly, a nechce proto politické sekretariáty pouštět do ne zcela přehledných podnikatelských aktivit. Zároveň ale na ně nerada doplácí ze svých daní. V České republice vzešel z této roztržky systém založený na zákazu a přísné kontrole. Politické strany nesmějí podnikat, od určitého volebního výsledku (v minulých volbách to byly tři procenta) je financuje státní rozpočet a dozor nad těmito penězi obstarává Nejvyšší kontrolní úřad. Podle nového zákona o politických stranách z loňského jara je zdejší politická scéna každoročně dotována 143 miliony korun, které si jednotliví účastníci dělí podle počtů hlasů získaných ve volbách (např.…