I nekuřáci jsou lidé
Se zájmem jsem si přečetl Váš článek v Respektu č. 18/95 Kdo, když ne my, konzervativci. Zásadně s ním nesouhlasím.Zapomněli jste na skutečnost, že více než polovinu národa tvoří nekuřáci a vůbec s nimi nepočítáte. Jakýsi zákon na ochranu nekuřáků existuje od roku 1989, není však dodržován.Vaše logika je pozoruhodná: když inhalujeme kancerogeny na ulicích z aut a průmyslových zplodin, proč si nezhoršit ještě mikroklima v soukromí, v úřadech, zaměstnání? Byli jste na nějakém sympoziu, kam se valily mraky výfukových plynů z otevřených oken, jak píšete? Některých sympozií jsem se zúčastnil a nic takového nepamatuji. Není pravda, že společenské prostředí kuřáky toleruje, to jen nelze spoléhat na ohleduplnost kuřáků. Vždy se najde někdo, kdo si suverénně zapálí, aniž by se zeptal, zda to někomu vadí či ne, takže z nekuřáků se stávají pasivní kuřáci, kteří musí inhalovat rakovinotvorné látky, jedovatý alkaloid nikotin a jiné zplodiny, nehledě na promoření vlasů a šatstva zápachem z cigaretového kouře.Podle mne je zpřísnění protikuřáckého zákona na místě. Lze se na něj odvolat před bezohledností kuřáků.
RNDr. Rudolf Kotva, CSc.
Neznámá role Josefa Beka
Zemře-li herec, píše se o velkých rolích a postavách, které ztvárnil, a vypočítávají se divadla, kde působil. Já bych ráda v zájmu historické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu