Stále v roli prosebníka

V polovině prosince dostal český premiér fax, v němž ho předseda Federace židovských obcí v ČR (FŽO) Jiří Daníček žádal o schůzku. Netrval na setkání s premiérem - spokojil by se s přijetím u kteréhokoliv odpovědného úředníka. Dodnes však nedostal odpověď. „Jsme neustále odsuzováni do role prosebníků,“ říká hořce. „A přitom žádáme jen o malou část toho, co židovským obcím dříve patřilo.“

Místo zákona morální výzva

Již čtyři roky usilují čeští Židé o navrácení alespoň zlomku z majetku, který jim sebral Hitler a pak komunisté. Na výzvu vlády vypracovali počátkem r. 1992 seznam svých minimálních požadavků, který prošel několika revizemi, naposledy na jaře 1994, kdy ministerstvo vnitra ČR uznalo nároky židovských obcí (ŽO) za legální. Seznam měl pouhých 202 položek a byl vyvážený: obsahoval především nejdůležitější devastované památky (synagogy, hřbitovy), dále pak objekty schopné zajistit financování záchrany těchto památek i provoz jednotlivých ŽO (většinou jde o sídla židovských spolků a nadací). Předem bylo vyloučeno vše v soukromém vlastnictví fyzických i právnických osob a řada objektů využívaných jinými církvemi. Seznam byl součástí návrhu speciálního zákona, který měl „zmírnit následky některých majetkových křivd“ spáchaných na Židech. Parlament jej však - především vinou poslanců ODS - neschválil.Vzápětí (v březnu 1994) došlo z iniciativy premiéra Klause k jednání s představiteli Federace židovských obcí. Obě strany se dohodly na třech…