Dopisy

Orli v kravíně

Článek „Žít se zvířaty, Milovat a(nebo) zabíjet” (Respekt č. 52/94) nám zkazil novoroční svátky. Jmenuji se Alice Oppová a v restituci jsem získala zámeček Žíkov včetně polí, luk, pastvin, rybníků, lesů a hospodářských budov. Protože celý objekt byl poněkud zchátralý a zájemci o pronájem nehodlali hospodařit se zachováním práv zvířat (tj. hodlali chovat skot pro jateční účely), využili jsme nabídku pana Pavla Sulana, aktivisty sdružení Děti Země - Kodas, jehož jsme též členy. Pavel Sulan nám nabídl, že se se svými přáteli prozatímně nastěhuje na Žíkov a pokusí se o objekt starat. Bohužel nikdo z Dětí Země kromě přítelkyně pana Sulana neměl o práci na Žíkově zájem - objekt proto během jejich působení velice zchátral. Jejich činnost nás během roku 1994 stála pomalu 3/4 miliónu, můj muž tam trávil veškeré volné víkendy a platil jim veškeré náklady, od lepidla až po téměř dvoutisícové účty za telefon.Jediný efekt z celé činnosti je v současné době dvacet ochočených kraviček, pár pytlů sklizených brambor, řepky a totálně zdevastované objekty, nepořádek i v místech, která při převzetí restituce byla udržovaná. Velice by mne proto zajímalo, koho napadlo o Žíkově psát, kde se ten, kdo to psal, dozvěděl o tom, že „P. Sulan dodnes jezdí na východní Slovensko hlídat orlí hnízda“ (to totiž bývalo kdysi). Zajímalo by mě rovněž, kdo přišel…