Ďábelské a ještě Satanštější

Roku 1878 psal belgický malíř Félicien Rops svému příteli: „Dodělal jsem svou Pornokracii… Rád bych ti předvedl tu krásnou nahou dívku v černých rukavicích a punčochách, s černým kloboukem z hedvábí, kožešin a sametu, jak se zavázanýma očima kráčí po mramoru nad ozdobným vlysem, na pozadí modrého nebe, vedená vepřem se zlatým ocasem. Tři amorkové odlétají s pláčem …“ Ještě po osmi letech, roku 1886, způsobí tato Dáma s vepřem na výstavě Skupiny XX v Bruselu veřejné pohoršení a starosta města bude odmítat výzvy k jejímu policejnímu odstranění.Když se Pornokracie, nazvaná Dáma s vepřem, objevila právě před devadesáti lety u nás, patřila jako nejslavnější Ropsovo dílo do kolekce jeho čtyřiceti prací, která byla na XIII. výstavě S. V. U. Mánes nejrozsáhlejším souborem ze zahraničí. Pohoršení nevzbudila, ale ani nezaujala: Ropsovy grafické listy, které tehdy Pražané na výstavě kupovali, byly o něčem jiném. Na současné výstavě Félicien Rops, která v klášteře sv. Anežky České na Starém Městě potrvá do konce ledna, Ropsovy grafiky na prodej nebudou, zato Dámu s vepřem tu najdeme nejen v definitivní verzi, ale také v několika přípravných otiscích. Je součástí dosud největší výstavy nejprve proklínaného a později proslulého Belgičana v Praze.

Symbolista, ironik, dekadent?

Epocha, do které se Rops narodil, byla poznamenána zpochybněním tradičních hodnot, a to jak v umění, tak ve společnosti. Patnáct mu bylo v revolučním roce 1848, tedy v době jako…