Boj s lidožravou mouchou

S myiazí, parazitickým napadením kůže a podkoží, sliznic nebo i vnitřních orgánů larvami některých much (mj. mouchy domácí) se setkáváme i u nás, ale především v subtropech a tropech. Mouchy normálně kladou vajíčka nebo vylíhlé larvičky do hnijícího masa či mrtvol, ale příležitostně i do otevřených ran na těle živých zvířat a lidí. Larvičky se živí nekrotickou tkání, hnisem a bakteriemi, po krátké době dospějí, svého nedobrovolného hostitele opustí, zakuklí se v zemi a po několika dnech se vylíhnou. Tito příležitostní původci myiazí napadají nejčastěji osoby, které se před dotírajícími mouchami nemohou dost dobře bránit: zesláblé hladem či nemocemi, starce, děti a raněné.

Napadení

Myiaze nepředstavovala velký problém až do okamžiku, kdy byla - spolu s infikovaným dobytkem importovaným z Jižní Ameriky - do Libye zavlečena moucha s hrozivě znějícím druhovým jménem Cochliomyia hominivorax, lidožravá. Tato moucha, nejdůležitější původce myiazí, je podobně jako jiné parazitem obligátním, což značí, že její larvy jsou na vývoj v živém zvířeti nebo člověku zcela odkázány. C. hominivorax je rozšířena na dosti širokém území Jižní Ameriky. V USA, kde v třicátých letech způsobila nákazy miliónů kusů dobytka, byla později zlikvidována.C. hominivorax je velká, kovově zbarvená moucha s oranžovou hlavičkou. Klade 30 až 100 vajíček na sliznice hlavy a genitálií nebo do oděrek či ran; stačí i ranka po hmyzím píchnutí - neporušenou kůží (na rozdíl od jiných larev…