Velká lež úplné pravdy

Pře o smysl nejnovějších národních dějin lomcuje Německem a není bez zajímavosti a poučného merita pro nás. Popud zavdala výzva „8. květen 1945 - Proti zapomnění“. Zde je úplný text výzvy:V zásadě zůstává 8. květen 1945 pro každého z nás nejtragičtějším a nejproblematičtějším paradoxem. Proč asi? Protože jsme byli vysvobozeni a zároveň zničeni. Tento paradox 8. května, tak trefně vystižený Theodorem Heussem, prvním prezidentem naší Spolkové republiky, je nyní stále více zatlačován do pozadí. Sdělovací prostředky a politici jednostranně oslavují 8. květen coby den „osvobození“. Přitom v zapomnění upadá skutečnost, že tento den neznamenal pouze konec nacionálně-socialistické hrůzovlády, ale také začátek teroru, vyhnání, nového útlaku na Východě a rozdělení naší vlasti. Historický obraz, jenž zamlčuje, vytěsňuje nebo relativizuje tyto pravdy, nemůže sloužit jako základ pro nacionální uvědomění sebevědomého národa, jakým my, Němci, chceme být v rodině evropských národů, abychom vyloučili v budoucnu opakování podobných katastrof.Tolik výzva, která - podle spekulací tisku - vzešla z pera berlínského redaktora Rainera Zitelmanna a z okruhu přátel bývalého státního návladního Alexandra von Stahla a jíž podepsalo na při stovky politicky angažovaných Němců.

Veřejnost podle Weizsäckera

Argumentace signatářů výzvy, jak ji třeba shrnul v televizním vystoupení Wilhelm von Gottberg, předseda Východopruského krajanského sdružení, zní českému uchu takřka…