Bronx na český způsob

O vyhlídkách českých měst se dá říct jenom tolik, že to nebudou mít v příštích desetiletích lehké. Po letech socialistického hospodaření se totiž probudily do nevlídné reality s rozbitými vozovkami a shnilými vodovody, v centrech se rozpadají sto let staré domy a na okrajích trčí ohromná a nevlídná sídliště. Co s tím? Nikdo zatím nepřišel s jasnou představou o tom, jak by mělo české město vypadat a fungovat například v roce 2020. K dispozici je pouze černá vize, která se ale může uskutečnit, pokud radnice zavalené množstvím dílčích problémů nezačnou skutečně fungovat a věci poběží nadále samospádem. Je to ve světě často citovaný příklad newyorského Bronxu.

Past bohatství

Bronx sloužil ještě těsně po válce jako rezidence bohatých obchodníků z blízkého Manhattanu. Brzy se to ale změnilo. Úředníci a podnikatelé se přestěhovali do rodinných domků za město. Nebyl problém dostat se do práce včas: stačilo přes Bronx natáhnout pár dálnic. V opuštěném Bronxu se postavily ohromné bloky se sociálními byty. Pak už zbývalo počkat dvacet let a městskou čtvrť se statisíci obyvateli ovládly gangy mladistvých zločinců a překupníci drog. Městská správa se zmohla na jediný koncepční čin - zasklívala okna věžáků u dálnic, aby se projíždějící obchodníci nemuseli dívat dovnitř vypálených bytů.Česká města dnes předpoklady pro následování Bronxu splňují. Také v nich existují velká sídliště s obecními byty a stavět víceproudové komunikace přes obytné čtvrti je už dávno…