Útok na Berlín po 50 letech

Prvního září 1939 ve tři čtvrtě na pět ráno německý křižník Schleswig-Holstein vystřelil na polskou vojenskou strážnici na Westerplatte v gdaňském přístavu. Byly to první výstřely druhé světové války. Jedny z posledních výstřelů této války padly v Evropě až o šest let později, během útoku na Berlín. I ty padaly za přítomnosti Poláků, kteří se spolu s vojáky Rudé armády zúčastnili bojů o hlavní město Třetí říše. V té době tvořily polské jednotky operující na východě a na západě Evropy dohromady čtvrtou vojenskou sílu spojenců (po sovětské, americké a britské). Přesto budou varšavské oslavy spojené s 50. výročím vítězství patřit k nejskromnějším na našem kontinentě a také účast polských státních představitelů na podobných oslavách v zahraničí byla omezena na minimum.

Co vlastně slavit

8. května pronese prezident Walesa v parlamentu slavnostní řeč. Pak proběhne za účasti válečných veteránů krátký apel u hrobu neznámého vojína v centru Varšavy, a tím také v Polsku oficiální ceremoniál prakticky skončí. Jistě to není příliš impozantní program, zvláště ve srovnání s loňskými oslavami Varšavského povstání, jež byly provázeny rozsáhlými pouličními inscenacemi, přehlídkami, koncerty a proběhly za účasti mnoha hlav států. Proč takový rozdíl?8. květen 1945 dnes Poláci spojují s porážkou, neboť na téměř padesát let ztratili šanci na obnovu státní suverenity. Tuto ztrátu pociťují bolestně i proto, že ji umožnil mlčenlivý souhlas nejbližších válečných…