Pomáhat, nebo pranýřovat
Koncem března se na stránkách světového tisku znovu objevil Súdán. V zemi, kde od vyhlášení nezávislosti v roce 1956 zuří - s kratšími či delšími přestávkami - občanská válka, vyhlásila vláda i povstalci dvouměsíční příměří.
Koncem března se na stránkách světového tisku znovu objevil Súdán. V zemi, kde od vyhlášení nezávislosti v roce 1956 zuří - s kratšími či delšími přestávkami - občanská válka, vyhlásila vláda i povstalci dvouměsíční příměří. To ještě samo o sobě nic neznamená. Přesto se můžeme podívat na Súdán podrobněji, jako na typický příklad státu, který k sobě přitahuje protichůdné iniciativy: Súdán se letos stal cílem kampaně Amnesty International proti porušování lidských práv a zároveň je od roku 1989 cílovou zemí humanitární operace „Linka života“, kterou řídí OSN.
Lidové milice v akci
Hlavní příčinou občanské války v Súdánu jsou náboženské a etnické rozpory mezi islámským severem a křesťanským a animistickým jihem. Když v roce 1973 udělil prezident Nimajrí jižním provinciím autonomii, boje utichly. Když však o deset let později zavedl šaríu, islámské právo, válka se opět rozhořela. Do čela povstalců se tehdy postavila Súdánská lidová osvobozenecká armáda. V listopadu 1988, za civilní vlády Sádika Mahdího, uzavřela vláda s rebely mírovou dohodu, jež obsahovala ustanovení o neplatnosti šaríi pro křesťanskou a animistickou část obyvatelstva. Příměří však netrvalo dlouho.Časně ráno 30. června 1989 obsadily vojenské jednotky vedené generálem Umarem Hasanem Ahmadem Bašírem chartúmské letiště, prezidentský palác a velitelství armády. Během několika hodin byli pozavíráni přední politici, zrušena ústava a vyhlášen výjimečný stav. Politické strany a odbory byly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu