Ve třpytu důstojnických hvězd

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem již opustily etapu líbánek a přecházejí do fáze zkoumání manévrovacího prostoru partnera a „vynášení trumfů“. Washington musel ustoupit od své původní představy, že Rusko lze se vším všudy převést na liberální, demokratické a výhradně prozápadní koleje. A Moskva musela přehodnotit svůj názor, že Západ bude donekonečna podporovat ty síly v Rusku, jež po srpnu 1991 začínaly svou kariéru jako „demokratické a prozápadní“.Ještě v roce 1993 vnímal Západ růst nacionalismu v Rusku jako projev ostrého zápasu mezi prodemokratickou, prozápadní vládou, a protireformní, protizápadní opozicí. Právě nesmírná rozplizlost a nezřetelnost oněch „demokratických sil Ruska“ způsobila změnu: Západ začíná pohyby na ruské politické scéně vnímat jinak - realističtěji, ale také s menší mírou chápání toho, co se v Rusku vlastně děje.

Čím je pro Rusko armáda

Před čtrnácti dny zaujala svět drobná zpráva. Ministr obrany Ruské federace Pavel Gračov povýšil do hodnosti podplukovníka v záloze (z hodnosti kapitána, tedy o dva stupně) Vladimira Žirinovského, odiózního šéfa Liberálně demokratické strany Ruska. Povýšení se vzápětí vykládalo jako pokus naočkovat ruské armádě představu o nejvhodnějším kandidátovi pro blížící se volby. Vezmeme-li ovšem v úvahu širší ruské reálie, zjistíme, že skutečnost se podstatně liší.Snad každý si uvědomuje, že pro Rusko znamenala jeho armáda důležitou hodnotu nejen v dobách SSSR, ale i za cara. Snad každý si také…