Nejen dominikánům hoří „barák”

Příručka církevních dějin sepsaná inženýrem Pavlem K. Mráčkem jde dnes na dračku. O komerční úspěch této nenápadné tmavé brožury se zasloužily dvě věci. Za prvé autorova láska k dávno vyvráceným konceptům historie, a za druhé Ministerstvo školství. Pilipův úřad totiž tento traktát samouka svým doporučením de facto povýšil na středoškolskou učebnici. Čeští studenti si tedy zase po letech mohou v úřady doporučené publikaci přečíst, jak Židé ve středověku „křižovali křesťanské hochy a dopouštěli se dalších rituálních vražd“. Zájemce se v Mráčkově knize poučí i o tom, jak tito „nesmírní lichváři“ vždy usilovali o světovládu a jak často je katolická církev musela čistě z křesťanské lásky bránit proti spravedlivě rozhořčeným masám domorodců.

Ti praví experti

Do konce loňského roku stačily k ministerskému posvěcení jakékoli nové učebnice dva kladné posudky od libovolných recenzentů. (Letos už lze získat souhlas pouze v případě, že knihu schválí i lektor určený Ministerstvem školství.) a Pavel Mráček si skutečně sehnal ty pravé odborníky. Když tisk rozpoutal kolem knihy skandál, požádalo ministerstvo recenzenty o stanovisko. Oba pánové, broumovský vikář Norbert Josef Zeman a děkan Jiří Prokůpek z Police nad Metují, dál trvají jednoznačně na svém. Vikář Zeman například považuje „nehorázné židovské lichvaření“ za „historicky podloženou věc“ a popírá-li někdo existenci rituálních vražd, prozrazuje tím jen svoji „určitou omezenost“. Naprosto pak podle…