Nejlepší obrana je útok

Kdyby bylo s kabinetem premiérky Tansu Cillerové a s Tureckem vše v pořádku, lze si jen těžko představit, že by turecká armáda prováděla jednu z největších akcí na území cizího státu od časů osmanské říše. Cillerové se však nedaří naplňovat předsevzetí, která si dala při nástupu do úřadu: pozvednout hospodářství především omezením vlivu státního sektoru a vyřešit kurdský problém. Konečně, minulý týden bylo vyměněno deset ministrů tureckého kabinetu.Inflace postupuje po spirále, privatizace skomírá a stát utrácí více, než je Mezinárodnímu měnovému fondu milé. Jako ekonomce mohou být tato fakta premiérce nepříjemná, ale ještě nepříjemnější pro její vládu musely být nedávné nepokoje Alávitů a zvyšující se aktivita Kurdů a jejich Strany kurdských pracujících - marxistické teroristické organizace - doma i v zahraničí.

K čemu je bezpečná zóna

Turecko nyní přistupuje k dalšímu velkému kroku do Evropy - k celní unii s Bruselem, která sice byla přes nekonečný odpor Řecka vyhlášena, ale ještě nebyla schválena. Bruselským byrokratům musely vstávat vlasy hrůzou, když se před dvěma týdny dozvěděli, že Turecko proniká s 35 000 muži, tanky, dělostřelectvem a letectvem 40 kilometrů do hloubky iráckého území. Normálně by takový akt jasně porušil mezinárodní právo, ovšem turečtí představitelé poukazují na to, že jde o „území nikoho“ a Turecko jako jediné může do oblasti severního Iráku vyslat vojska schopná zajistit pořádek. Krátce před invazí bylo právě v…