Když se rozplynou iluze

Chceš slyšet vtip? říká Slavko, žoviální sarajevský Žid. „Tak poslouchej: Sarajevan vyčerpaně táhne domů několik kanystrů vody, stěží klopýtá přes harampádí a suť, až přijde k často ostřelovanému náměstí. Zrychlí beztak udýchaný krok, ale tu mu kolem hlavy hvízdne srbská kulka. Zastaví se, praští s kanystry o zem a křičí: miř raději na ty kanystry, mají teď pro mě větší cenu než můj blbý život!“ Slavko se svému vtipu hlasitě směje, ale hned dodá: „Lidé zvenčí tomu bohužel těžko porozumí. Nám však takové vtipy pomohly, abychom to tu nějak přežili."Jeho slova nepřehánějí, za tři roky války si Bosňané opravdu vytvořili suchý, sarkastický humor. Jeho předmětem nejsou jen srbské šikany, ale i vojáci OSN, politici či zahraniční novináři, zkrátka všichni, kteří přijedou do Sarajeva, chvíli tu pobudou, nalokají se "exotiky“ a vrátí se domů. Názorně to líčí Zdravko Grebo, ředitel sarajevského radia Zeď: „Nedávno za mnou přišel vysoký představitel německé SPD, že prý má 10 minut času, tak abych mu stručně pověděl, jak to teda v Bosně dopadne. Neubránil jsem se úsměvu, podíval jsem se mu do očí, ale nepochopil mě. Takhle se přece nedá ptát, Bosna přece není výzkumný ústav, kde se má jen určit, jak dopadne nějaký experiment… Ale svým způsobem jsem rád, že k nám jezdí takoví Hurvínci. Aspoň je nějaká sranda.“

Kde hledat muslimství

Vedle humoru, který docela sympaticky ventiluje opovržení netečným světem, se však v Bosně probouzejí i méně sympatické nálady …