Krvavý ramadán

Od anulování prvních demokratických voleb v dějinách Alžírska uplynuly již více než tři roky. Během nich zahynulo v zemi podle odhadů přes 30 tisíc osob (oficiální údaje uvádějí 11 tisíc). Alžírská společnost se stala rukojmím islámských fundamentalistů - vítězů anulovaných voleb - a vojáků, kteří spolu svádějí boj na život a na smrt.Alžírský vojenský režim nebyl nikdy tak izolován - doma i v zahraničí - jako dnes. Loni se prezident Lamín Ziruál, jehož jmenovala do čela státu Nejvyšší státní rada v lednu 1994 (viz Respekt 24/94), několikrát neúspěšně pokoušel navázat dialog s islámskou opozicí. Na podzim dokonce učinil vstřícné gesto: do domácího vězení propustil dva přední představitele rozpuštěné Fronty islámské spásy, Abasího Madáního a Ali Belhadže, odsouzené v roce 1992 k dlouholetým žalářům. Dialog však zkrachoval, neboť představy obou stran o budoucnosti země se nepřekonatelně rozcházejí. Armáda v čele se Ziruálem chce letos uspořádat prezidentské volby, které by jejímu představiteli dodaly alespoň zdání legitimity. Islamisté naopak trvají na opakování zrušených parlamentních voleb.

Stále širší opozice

Když zkrachovaly vládní pokusy o dialog, iniciativu převzala opozice. V polovině ledna proběhlo v Římě druhé kolo jednání několika legálních stran se zahraničními představiteli Fronty islámské spásy. S výjimkou armády se schůzky zúčastnily všechny rozhodující síly v zemi - především Fronta národního osvobození, vládnoucí od vyhlášení…