Ortmanova služba demokracii

Čas od času se můžeme setkat s názory různých politiků a teoretiků, že ústava se u nás netěší potřebné vážnosti, že politická moc vůči ní projevuje okázalé pohrdání a podobně. Je pravda, že toto volání nikoho nevzrušuje a vzrušovat ani nemůže, neboť úvahy o ústavě nepatří zrovna k senzačnímu čtení. To se týká i Ústavního soudu, ačkoli jeho činnost souvisí s významem ústavy daleko konkrétněji a podstatněji než moudré a ušlechtilé myšlenky.

Rozhodnutí Ústavního soudu vzbuzují pozornost, zejména když se týkají poslaneckých podání na zrušení určitých zákonů nebo jejich částí. O těchto rozhodnutích se pak spekuluje: jestli jsou správná, kdo vyhrál či prohrál, zda se opozice nesnaží kompenzovat své neúspěchy v parlamentu apod. Aktivita opozičních poslanců před Ústavním soudem je opravdu značná. Soud už sedmkrát rozhodoval o jejich návrzích a z toho třikrát jim dal za pravdu (naposledy když zrušil pravomoc ředitelů věznic přeřazovat vězně do zařízení s mírnějším nebo naopak přísnějším režimem). V jednom případě se ovšem zabýval návrhem převážně koaličních - vyjma ODS - poslanců: návrhu vyhověl a zrušil podmínku trvalého pobytu v republice pro restituenty.

Nikdo se necítil vázán

Rozmanitým hodnocením výroků Ústavního soudu, která většinou vycházejí z politických souvislostí, uniká podstatná věc: že totiž funguje efektivní nástroj kontroly ústavnosti. A to nejen v technickém smyslu, ale v tom, že ústava konkrétně a názorně znamená něco závažného pro…