Slovenské makroekonomické ukazatele

Slovenské makroekonomické ukazatele

Rok po měnové odluce má Slovensko oproti České republice slabší měnu (po červnové desetiprocentní devalvaci vůči konvertibiliním měnám), vyšší inflaci (22% za rok 1993, v ČR 18%), hrubý domácí produkt reálně poklesl o 3,5% (v ČR byl růst nulový), nezaměstnanost vyšplhala na 15,1%. Žádný z těchto ukazatelů nelze označit za katastrofální. Spíše naopak: výkonný ředitel MMF Jacque de Groote prohlásil před týdnem v rozhovoru pro bratislavský ekonomický týdeník Trend, že „přechod na tržní hospodářství stejně jako první kroky uskutečněné po osamostatnění Slovenska jsou lepší, než jsme očekávali, a jdou správným směrem. Inflace i nezaměstnanost jsou daleko nižší, než jsme předpokládali.“ Pokud se slovenské vládě podaří v letošním roce stabilizovat rozpočtové příjmy, mělo by podle de Groota dokonce dojít již v roce 1995 k oživení výroby a nezaměstnanost by měla poklesnout. K tomu je třeba dodat, že udržení inflace na úrovni 22% je třeba považovat za vyslovený úspěch. Míra inflace je na stejné úrovni jako v sousedním Maďarsku a daleko nižší než v Polsku (36%). Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že Slovensko v červnu devalvovalo (devalvace zdražuje dovážené spotřební zboží i investiční celky) a stejně jako Česká republika zavádělo v lednu loňského roku novou daňovou soustavu, pak jde skoro o zázrak. Svědčí to i o tom, že Národní banka Slovenska se snaží počínat si zodpovědně, a mimochodem jde i o důkaz toho, že si Slovensko zatím pokouší …