Poslední ultimátum

Poslední ultimátum

Na bosenském bojišti se objevilo Rusko

V noci z neděle na pondělí vypršelo ultimátum, namířené především proti bosenským Srbům: těžké zbraně, nebudou-li staženy z okruhu dvaceti kilometrů od centra Sarajeva, se stanou terčem vzdušných útoků NATO, jak se Severoatlantická aliance usnesla na svém jednání 10.února v Bruselu. Toto ultimátum bylo první a na dlouho pravděpodobně i poslední skutečnou hrozbou vojenskou intervencí v Bosně a Hercegovině za dva roky války v tomto státě.

Bez „případu nutnosti“

Podobných ultimát bylo vyřčeno už bezpočet, ale toto se od předešlých v několika podstatných rysech liší. Rozdíl je především v tom, že Aliance ke svému usnesení nepřipojila slůvko „v případě nutnosti“. Všechna předchozí ultimáta byla takto podmíněna, přičemž vždy scházela jasná definice „případu nutnosti“. Dalo se jen předpokládat, že například rozšíření války do Kosova či Makedonie anebo přímý útok na modré helmy OSN by uvedl hrozby do chodu. Šlo však jen o novinářské úvahy - ultimáta obvykle reagovala na zprávy o nějakém novém barbarství a dovětek o „případu nutnosti“ de facto znamenal, že žádné barbarství, ani znásilňování bosenských žen, ani koncentrační tábory, natožpak dennodenní bombardování měst či blokáda humanitárních konvojů, tímto „případem nutnosti“ nejsou.Bruselské ultimátum, reagující především na sarajevský masakr z 5.února, zmíněným dovětkem opatřeno není a navíc se nechal generální tajemník NATO Manfred…