Bělorusko a Ukrajina ve sféře zájmů Ruska

Bělorusko a Ukrajina ve sféře zájmů Ruska

Na slovanském území „blízkého zahraničí“, jak Moskva tituluje bývalé sovětské republiky, proběhly nedávno dvě významné události. Parlamentní převrat v Bělorusku dosadil k moci jasně prorusky orientované politiky a prezidentské volby na Krymu vyhrál Jurij Meškov, přívrženec odtržení tohoto poloostrova od Ukrajiny.

Bělorusko zrudlo

Bělorusko bylo a zůstává nejvíce rusifikovaným státem na území bývalého SSSR. Přestože Bělorusové tvoří 80% z deseti miliónů obyvatel své republiky, bělorusky ještě donedávna mluvila jen zanedbatelná část populace a i dnes kolem čtvrtiny Bělorusů ovládá pouze ruštinu.U moci se od posledních parlamentních voleb v březnu 1990 drží komunistická nomenklatura. Po porážce moskevského puče v srpnu 1991 se sice podařilo odstranit z vedení země bossy ještě z brežněvovských časů, ale to bylo prakticky všechno. Jedinou výraznou změnu znamenala volba Stanislava Šuškeviče, atomového fyzika a prorektora Běloruské univerzity, předsedou parlamentu. Premiérem se však stal Vjačeslav Kebič, bývalý člen politbyra běloruských komunistů.Díky odporu parlamentu se v Bělorusku prakticky nerozběhla ekonomická ani politická reforma. Zákonodárný sbor také překazil Šuškevičův pokus zřídit úřad prezidenta a získat mimořádné pravomoci, které by mu pomohly prosadit reformní kroky, a stejně dopadl i připravovaný privatizační program. Běloruské hospodářství, přestože jeho hrubý domácí produkt na hlavu je asi o…