Klima a proměny civilizací
Jsme dědici dvou tradic: nomádské a zemědělské
Před více jak čtyřmi tisíci lety vznikla první velká říše mezi Eufratem a Tigridem. Král Sargon a jeho následovníci sjednotili území větší než bývalé Československo do systému několika desítek měst spojených dálkovými cestami, v nichž sídlili vládci dosazovaní panovníkem. Okolní prostor byl protkán sítí zavlažovacích kanálů, o které dbali zvláštní úředníci, v chrámech byly recitovány posvátné eposy a hospody byly stavěny blízko kasáren. Akkadské impérium dosáhlo vrcholu ve 23. století před naším letopočtem. Pak byla města opuštěna, kanály zavál prach písečných bouří, obyvatelé zmizeli. Říše byla zničena na vrcholu prosperity, jakou toto území, dnes patřící severnímu Iráku, již nikdy - tedy po dalších čtyřech tisíci letech - nepoznalo. Co se tehdy vlastně stalo? Tuto otázku si kladou archeologové už padesát let, od prvních výkopů na severu Íránu.
Tři sta let sucha
Odpověď možná našel archeologický tým, který se pod vedením amerického profesora archeologie Harveye Weisse již čtrnáctý rok prokopává do minulosti severoíránského pahorku Tell Leilan, kdysi jednoho ze sídelních míst Akkadské říše. Nedávno totiž zjistili, že po kulturní vrstvě ze 23. století př. n. l. přichází nečekaně vrstva váté písčité zeminy, ve které postupně přibývá pouštních solí a ubývá stop po činnosti zdejších žížal. "Těžko si představíte jinou příčinu zániku impéria než to, že prostě vyschlo a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu