Spisovatelé a tolerance
Tento týden probíhá 61. kongres PEN-klubu
„Bude to pro nás obrovská reklama, lidé už ani nevědí, že nějací spisovatelé existují,“ říká předseda českého PEN-klubu Jiří Stránský, který „největší kulturní událost od pádu komunismu“ organizoval déle než rok. Do Prahy se sjíždí na šest set spisovatelů, básníků, překladatelů a publicistů ze sedmdesáti zemí světa. Takového gigantického literárního podniku se Pražané nestávají svědky poprvé: už v roce 1938 v předvečer druhé světové války se spisovatelé setkali v české metropoli a kongres PEN-klubu, jemuž předsedal Karel Čapek, se stal hlasitým protestem vůči německému nacismu. Letošní setkání se naopak odehraje poprvé v nově nabyté svobodě poskomunistického světa. Jeho téma zní: literatura a tolerance.
Opravdové osobnosti aneb Trapný konec rytíře Bartoloměje
PEN-klub byl založen v Londýně v roce 1921 a dnes má 120 středisek po celém světě. V chartě sdružení se jeho členové zavazují „napomáhat odstraňování rasové, třídní a národnostní nenávisti a trvat na principu neomezeného šíření názorů“. Nejvýznamnější činností PENu se proto stalo sledování podmínek, v jakých spisovatelé v různých zemích tvoří, a intervence ve prospěch těch, kteří jsou politicky pronásledovaní. Před listopadem se mezinárodní výbor úspěšně zasazoval za Václava Havla, v posledních letech naopak česká sekce přijala za čestné členy dva opoziční spisovatele z Číny a tři Kubánce. Dohromady PEN po celém světě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu