Klatovská privatizační anabáze

Klatovská privatizační anabáze

Privatizační anabáze klatovských mlékáren začala před třemi lety. Původně se uvažovalo o tom, že podnik bude privatizován v první vlně kupónové privatizace - do soutěže vstoupilo sedmnáct privatizačních návrhů. Záležitost od začátku provázely nejrůznější peripetie a značné kontroverze. O Klatovy se zajímala celá řada poslanců. V roce 1993 například poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD) interpelovala ministra Josefa Luxe, aby vysvětlil, proč jdou některé podniky klatovských mlékáren do přímého prodeje a jiné do kupónové privatizace.Klatovské mlékárny si v roce 1991 našly zahraničního partnera, který měl do podniku vstoupit formou navýšení základního jmění. Šlo o francouzskou firmu Lescure. Ta ve svém podnikatelském záměru uvažovala o zahájení rozsáhlého výrobního programu kozích sýrů. Francouzská firma nakonec od svého záměru vstoupit do Mlékáren Klatovy ustoupila (ve firmě Lescure v současné době probíhá soudní řízení o bankrotu).Na podzim roku 1993 uvažovalo ministerstvo pro privatizaci také o alternativě, že potřebný kapitál navýší na základě privatizačního projektu volné sdružení podnikatelů s názvem Česká mlékárenská. I tato varianta byla nakonec odmítnuta, protože sdružení Česká mlékárenská se nestačilo ani zaregistrovat. Vláda nakonec rozhodla, že celé základní jmění v hodnotě 263 miliónů korun bude privatizováno ve druhé vlně výhradně kupónovou metodou. Na kupóny bylo vyhrazeno 96 % akcií Mlékáren Klatovy, a.s. Zároveň se…