Smrt přišla střechou

Smrt přišla střechou

Devětadvacátého září v půl desáté večer našli pracovníci cukrovaru v Českém Meziříčí v šatně bezvládné tělo uklízečky Jolany Čisárové (37). Žena, která do podniku nastoupila pouhé dva dny před neštěstím, se už k životu neprobrala. „To nejhorší, co zbývá z technologického procesu, vypouštíme jako páru střechou do ovzduší. Ten den ale byla velká inverze, a tak jedy klesly zpět do prostoru, kde se nacházely naše pracovnice,“ vysvětlil její smrt ředitel cukrovaru Josef Světlík. Oním „nejhorším“ ředitel mínil oxid uhelnatý. Požárníci, kteří se na místo dostavili až o dvě a půl hodiny později, ho v šatně naměřili asi devětkrát víc, než povoluje norma. Kolegyně paní Čisárové, která se v podniku pohybovala ve stejnou dobu, měla štěstí: oxid uhelnatý ji pouze přiotrávil.

Nic jsme nezaznamenali

Osudný plyn produkuje vápenka - součást cukrovaru. V ní se pálí vápno, přičemž vzniká oxid uhelnatý, používaný pak k čištění řepných šťáv. Zbytek se vypouští komínem: ve vzduchu se prý, tvrdí lidé z vedení cukrovaru, za „normálních okolností“ bez problémů rozplyne. Devětadvacátého září večer však přišlo něco, s čím nikdo nepočítal - inverze. V okrese Rychnov nad Kněžnou jde údajně o výjimečnou událost. Nebezpečí inverze se proto místnímu obyvatelstvu průběžně nehlásí: na české poměry „čistý“ kraj neužívá ani tzv. regulační opatření, jaká jsou běžná třeba v severních Čechách. "Přítomnost oxidu uhelnatého průběžně měříme, ale po celý den jsme jeho…