Odvaha ptát se
Holocaust v podání Arta Spiegelmana
Zdálo by se, že západní veřejnost, která se s holocaustem, tématem zpracovaným historicky, filozoficky, dokumentaristicky i literárně, postupně seznamovala po celé poválečné období, už nemůže nic překvapit. A přece se tak stalo, když - čtyřicet let po konci války - vydal americký výtvarník Art Spiegelman knihu komiksů, nazvanou Maus (Myš). Miliónové náklady, Pulitzerova cena… v čem spočívá mimořádná působivost tohoto na první pohled tak jednoduchého díla?Klíč k odpovědi obsahuje již sama otázka. Právě zdánlivá „jednoduchost“, někdy až primitivnost (linky, tónu, dialogu, linie, pojetí plochy, pohybu apod.), která umožňuje autorovi účinně pracovat se zvoleným materiálem, patří k základním objevům, k nimž došlo moderní umění, přesněji řečeno jedna jeho větev. Art Spiegelman využívá řadu dalších takových osvědčených objevů: princip šoku, metodu ozvláštňování, „zcizování“ příběhu (vstup do děje), kombinaci osobního zaujetí s reflektujícím (často humorným) nadhledem, simultánní vedení dějových rovin a jejich prolínání v textu i obraze, spojení dokumentaristického detailu a románové sugestivity atd. „Myš“ je textem mezižánrovým a autor s úspěchem využívá i jeden ze základních postupů kvalitní výkladové literatury: vychází z předpokladu, že čtenář o daném předmětu neví vlastně nic. Díky rafinované kombinaci těchto postupů a nezvyklé perspektivě pohledu se Spiegelmanovi daří odstranit ustálená schémata,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu