Čekání na Libuši

Čekání na Libuši

Příštích sto let by měly světu vládnout ženy

Společnost nezadržitelně míří k matriarchátu. Alespoň to čím dál častěji opakují nejrůznější proroci „megatrendů“ euroamerické civilizace. Muži prý dohráli svou historickou roli lovců mamutů a jejich tradiční přednosti - síla, odvaha, soustředění - ztrácejí v pohodlném světě svoji bývalou cenu. Naopak stále důležitější jsou vlastnosti, obvykle připisované ženskému pohlaví - vytrvalost, opatrnost, trpělivost. I když za několik posledních desítek let ženská emancipace postoupila o notný kus dopředu, ženy dosažený pokrok neuspokojuje. Nedávno to za všechny své kolegyně shrnula chilská spisovatelka Isabel Allendová: „Co se rovnoprávnosti týče, nejsme ani zdaleka ve zlatém věku, ale v době kamenné."Představu, že ženy masově vystoupí na scénu a frontálním útokem se zmocní pozic svých manželů, ředitelů a ministrů, mnozí odmítají jako bláhovou. Čelné místo mezi těmito kritiky zaujal nedávno americký sociobiolog Edward Wilson. Ve své knize "O lidské přirozenosti“, vyznamenané Pullitzerovou cenou, nazval ženy „od přírody slabším pohlavím“, jehož příslušnice už z biologických příčin nemají skutečný zájem o vedoucí místa v mocenských strukturách. Nutno ovšem říci, že většinu západních prognostiků Wilson nepřesvědčil. Bez ohledu na jeho vědecké hypotézy dál trvají na svém: naprostou převahu mezi ideologiemi získá už brzy feminismus.

Země, kde včera ještě znamená zítra

V České republice…