Opravovat se nebude, lepší je opět zdražit vodné

Opravovat se nebude, lepší je opět zdražit vodné

Už čtvrtý rok vyvěrá v Osikové ulici na pražském sídlišti Jarov ze země malý pramen. Potůček vytéká z poklopu podzemního hydrantu a po dvaceti metrech se vlévá do kanálu. Když telefonujete vodárnám a chcete nahlásit poruchu, dispečeři vám nejprve vytknou, že voláte pozdě a pak vám sdělí, že opravy bývají hotovy do čtrnácti dnů. Pro Osikovou ulici to ale neplatí. Voda zde ze země utíká i o měsíc později.Vodovodní hydranty se k nám dříve dovážely z Maďarska a nebyly podle odborníků zrovna nejkvalitnější, při každé manipulaci mohlo dojít k poruše. Dnes se postupně nahrazují rakouskými (vyrábějí se rovněž v Písku), rychlost ale není, jak ukazuje jarovský případ, právě velká. Hydranty jsou ale jen malou epizodou v celém problému. Ten zní podle zjištění z loňského roku: díky poruchám městské rozvodné sítě se pod zemí ztrácí průběžně polovina pitné vody, kterou je Praha zásobována ze Želivky, Jizery i Vltavy. Nebylo to překvapivé zjištění, ale dříve byl vzhledem k haléřovým položkám (kubický metr pitné vody stával šedesát haléřů) tento detail opomíjen. Vážnou kritiku vzbudil až začátkem minulého roku, kdy cena vody dosáhla hodnoty 15,O3 koruny za kubík.

Až přijde účet

V březnu se proto začalo mluvit o tom, že více než stoleté pražské rozvody (pod Starým Městem jsou běžně z roku 1884) zasluhují generální opravu. Pražské vodárny odhadly náklady na tři a půl miliardy korun a zástupci magistrátu se nechali…