Do poslední cihly
Českým zemím hrozí ztráta paměti
Když kdysi mongolští komunisté přikázali, že se bude v zemi psát azbukou, věděli přesně, čeho chtějí dosáhnout: odříznout mongolský národ od tradice. Málem se jim podařilo, že národ jako společenství se svébytnou kulturou přestal existovat. Podobný cíl sledovali albánští a rumunští bolševici. Ti sice neměnili písmo, ale plánovitě bořili všechny historické stavby: v Bukurešti dnes stojí pouze jeden kostel.V Československu se po roce 1948 postupovalo méně exaktně, a proto zdejší komunisté nebyli „úspěšní“ jako v Rumunsku. Přesto zařízení zestátněných zámků ničily opilé tlupy, národní podniky a JZD nechávaly staré budovy z nezájmu prostě padat, pro zpestření vojenských cvičení se pořádal odstřel kostelů, historická centra desítek měst byla zohyzděna.Po listopadu se s úmyslnou likvidací přestalo. Tisíce památek však dále chátrají, protože nemají majitele. Jiné sice vlastníka našly, ale těm zase někdy hrozí, že nákladnými přestavbami přijdou o svou historickou cenu. Na první pohled se tolik neděje. Hradčany stojí a občas zřícená střecha venkovského zámku nebo vestavba nového vnitřku do historického hotelu nestojí za komentář. Je to podobné jako s přesýpacími hodinami. Když propadne jedno zrnko, nikdo si toho ani nevšimne. Když jsou všechna dole, je pozdě."Česká demokracie má nejvyšší čas, aby zákonem dala zřetelně najevo, jaký vlastně má na památkách zájem. Existuje reálná možnost, že ze všech historických…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu