0:00
0:00
Rozhovor26. 9. 199410 minut

Skoro bezstarostné umění za oceánem

Astronaut

Skoro bezstarostné umění za oceánem

Kanadskému grafikovi A. Dimitrovovi se hranice nikdy nelíbily

↓ INZERCE

Antonín Dimitrov (*1928), člen Královské kanadské akademie umění, pochází z Mšeckých Žehrovic u Kladna. Z pražské UMPRUM, kde studoval grafiku u profesora A. Strnadela, jej v roce 1951 těsně před promocí z politických důvodů vyloučili. Úspěšný útěk za hranice skončil ve Vídni, kde jej zadrželi Rusové a předali StB. Dalších pět let prožil v lágrech. Po propuštění působil jako jevištní výtvarník v prešovském divadle. Do Prahy se vrátil s manželkou Olgou, kostýmní výtvarnicí, počátkem šedesátých let. Jako jeden z prvních k nám tenkrát uváděl podněty pop-artu. V roce 1968 emigroval do Kanady, kde zpočátku působil jako profesor scénografie na řadě univerzit (i v USA) a navrhoval scénické výpravy. Posledních devatenáct let žije převážně v Torontu, zabývá se volnou grafikou a malbou (monotypy) a spolupracuje s desítkami soukromých galerí na celém severoamerickém kontinentě.

Jaké motivy vás nejvíc přitahují? Americké?Dělám to, co vnímám. Moje grafiky jsou spíš abstraktní, ale vycházejí z konkrétních tvarů. K mexickému cyklu mě inspirovaly pohledy z letadla na prales s mayskými pyramidami, které mají velice racionální, geometricky přesné linie odvozené z pohybu slunce. Největší dojem na mne udělala Chichén Itzá na yukatánské planině. Člověk se tam neustále pohybuje pod klenbou pralesa, a teprve když vyleze nahoru, uvidí celé to zelené nekonečno. Museli si…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc