Muž, který se přestal holit

Muž, který se přestal holit

„Telekomunikační lidé“ zvolili svobodu, ale v ložnici se jim objevil šéf

Pondělí, osm hodin ráno. V programátorské firmě zvoní telefon. Vteřinu předtím začal pištět čajník, který se právě pokouší zkrotit žena držící na rukou řvoucí dítě. Ta žena jsem já. Zmateně beru sluchátko a vzhledem ke zvukové kulise se ani nesnažím předstírat sekretářku: „Prosím? Ano, promiňte, manžel, totiž pan inženýr, šel s prádlem na půdu…“ Reakce je tentokrát také neformální: "A bral si s sebou provaz?"Podobné tragikomické situace jsou na denním pořádku v každé domácnosti, kde se obývák proměnil v kancelář a na místě tradičního rodinného krbu plápolá obrazovka počítače. Muž si ráno nebere svačinu, aktovku, klobouk a neodchází do firmy. On sám je firma. Šéf a podřízený. Ten geniální pracovník, který zvládl zadaný úkol v neuvěřitelně krátkém čase. Ten hlupák, co musel celý víkend hledat chybu… Ten pán, který tu sedí celé týdny mezi námi, neoholený, v pantoflích.

Rozpad společnosti, nebo návrat domů?

Zatímco v českých zemích se dosud více než o nezaměstnanosti hovoří o tzv. manažerském stresu přetížených podnikatelů, někteří západní autoři pochybují, zda se ještě příslušníci euroamerické civilizace vůbec nalézají v „pracovní společnosti“. Následkem technologické revoluce se trvale zvedá produktivita práce a současně - především v průmyslu - klesá počet potřebných zaměstnanců. Lidská práce se stále více uplatňuje pouze v nevýrobních…