Kulový blesk českého školství
Ministr Ivan Pilip se snaží být současně konzervativcem i liberálem
Ve čtvrtek povolá státní moc více než milión českých dětí, aby nástupem do školních lavic naplnily literu zákona. I když bude tato operace jen do konce letošního roku stát daňové poplatníky padesát miliard korun, nikdo nezpochybňuje, že organizace základního vzdělání je úkolem státu. O to víc se ale diskutuje o způsobu, jakým má stát tento svůj úkol uskutečnit.Kdyby státní školský systém fungoval správně, měl by nabízet nejrozmanitější druhy vzdělání, vychovávat samostatné, vzdělané a zručné občany, kteří by si lehce osvojili civilizační hodnoty svého věku. Taková je teorie. V praxi to stát se svým nadšením pro vzdělání často přehání a ze škol pak většinou vycházejí polovzdělaní a ušlápnutí lidé s úctou k uniformitě. České školství takovéto „období temna“ nedávno zažilo, a proto se i u nás v posledních letech vášnivě diskutuje o způsobech, jak stát v jeho vzdělávacích aktivitách krotit. Jaká je tedy dnes nabídka vzdělání a možnost kontroly českého školského systému?
Přísnost jako argument
Předně je třeba říci, že zavedené formy se příliš nezměnily - v drtivé většině škol zůstaly nejen třídy se stupínkem a lavicemi, ale i výuka podle osnov a cíl, aby si děti co nejvíce zapamatovaly. V praxi záleží takřka stoprocentně na konkrétním učiteli, zda dokáže nebo nedokáže v osnovách přeskočit zbytečné pasáže, jestli dopřeje dětem pohyb a zda je naučí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu