
Na cestě k trvalému blahobytu
Protiromské nálady nacházejí svůj výraz i ve slušných médiích


Jistě i letní sezóna přispěla k tomu, že oblíbeným tématem médií se stali Romové. Nápadný je ovšem posun v prezentaci romské problematiky. V prvních letech po převratu alespoň ve slušném tisku platily zábrany vůči „objektivnímu“ a „vyváženému“ pohledu na Romy a projevovala se větší citlivost na fyzické násilí vůči nim. Rovněž naši politici aspoň čas od času veřejně varovali před protiromskou nevraživostí. Od té doby - jak ukazují výzkumy veřejného mínění - tato nevraživost stoupá. Ještě nebezpečnější je ovšem skutečnost, že tomuto přirozenému lidovému rasismu, který často vyvěrá z konkrétních zkušeností, vycházejí vstříc názory a pohledy, které obíhají ve veřejné sféře. Čím dál více jsme svědky, jak se prolamuje to, co bylo ještě před nedávnem tabuizováno. Lidé mající společenskou odpovědnost, zejména politici a novináři, nenápadným způsobem legitimizují projevy otevřeného či latentního rasismu, relativizují je či jim vyjadřují porozumění.
Gumová legrace
Pro příklady nemusíme chodit daleko - letošní léto jich poskytuje vskutku dostatek. Začněme třeba legrací. Před nedávnem odvysílala veřejnoprávní televize politický humor pod názvem Hlavouni. Komično bylo založeno na tom, že gumové figuríny - napodobeniny pánů Rumla, Gotta a moderátora Černého - diskutovaly o veselých příhodách při premiéře Cikánského barona. Stačí uvést jen jeden příklad z této…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu