Kdo padne příště

Kdo padne příště

Selhání policie při pietním aktu v Terezíně vedlo k nebývalé reakci

Okresní funkcionáři policejního sboru v Litoměřicích měli smůlu. Na rozdíl od nich si televizní štáby pietní akt na národním hřbitově v Terezíně „pohlídaly“. Celý národ mohl na vlastní oči vidět šokující výtržnosti sládkovců, jejich slovní i fyzickou agresivitu, ale i „aktivitu“ přihlížejících policistů. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Už den po ostudném incidentu musel odstoupit okresní policejní ředitel a za tři dny ho následovali další dva okresní hodnostáři policie. Kázeňská a personální opatření se dotknou až deseti policistů (u pietního aktu jich bylo přítomno pět). Probíhající šetření má rovněž vést k trestnímu stíhání výtržníků. Zatřásl se i post krajského policejního ředitele, který připustil svůj „určitý podíl odpovědnosti“ na postupu policie.Rychlost i rozsah opatření, kterými vedení policie reagovalo na terezínskou kauzu, jsou u nás dosud bezprecedentní. Na druhé straně účinkování policie při pietním aktu nelze charakterizovat jinak než jako totální selhání. Navíc šlo o záležitost, která je vnímána jako jasné politikum a která svým významem zasahuje do beztak již napjatých česko-německých vztahů.

Kdo podcenil skutečnost

Pád vysoce postaveného policejního úředníka, jakým je okresní ředitel, je v našich poměrech známkou toho, že se začíná uplatňovat princip osobní odpovědnosti. Nicméně nabízí se otázka, kam až sahá tato odpovědnost, respektive jak vysoce postavený funkcionář by měl zaplatit svou hlavou za podobnou „neprofesionalitu“. Policejní mluvčí Aleš Svoboda prohlásil, že „incident se dal očekávat, ale krajská i okresní policejní správa tuto skutečnost podcenily“. Očekávat tuto skutečnost ovšem mohl i samotný policejní prezident. Je zřejmé, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit podobným kolapsům, by bylo to, kdyby odpovědnost za své podřízené plně nesl nejvyšší policejní velitel. Pokud by věděl, že ho něco takového bude stát funkci, jistě by si dal větší pozor. Vyšetřil by si třeba chvilku na telefonát, kterým by se nechal informovat od okresních funkcionářů, jaká opatření mají připravena. Námitka, že policejní prezident nemůže své podřízené kontrolovat před každým potencionálním zásahem, v tomto případě neobstojí. Chystaný a kontroverze vzbuzující pietní akt na terezínském hřbitově měl velkou publicitu v tisku už několik týdnů před svým konáním. Dokonce se dá říci, že spíše on než okresní hodnostář si mohl předem uvědomit možné důsledky této tak politicky choulostivé kauzy. Navíc k selhání, respektive k pasivitě policie, nedošlo zdaleka poprvé a bohužel také asi ne naposledy.

Nejsou lidi

Často se u nás setkáváme s dvojí argumentací. Na jedné straně se operuje s politickou kulturou Západu. V tzv. stabilizovaných demokraciích prý odstupují vysocí úředníci a politici za daleko menší prohřešky - ať své vlastní či svých podřízených - a my bychom si z toho měli vzít příklad. Na druhé straně slyšíme, zejména od politiků, že u nás stále ještě nejsou normální stabilizované poměry, že za pochodu řešíme epochální úkoly a tak podobně. Oba tyto pohledy mají do jisté míry pravdu, ale jejich společné jádro je daleko prozaičtější, než jak se u nás prezentuje. Na Západě skutečně často odstupují i ministři za „prkotiny“. Příčina ovšem nespočívá v tom, že by tito lidé měli hlubokou politickou kulturu a že by zkrátka neunesli pomyšlení, že se dopustili chyby. Jsou totiž vystaveni daleko většímu tlaku, neboť poptávka po funkcích je velká. Na jejich místa mohou kdykoliv nastoupit zkušení a schopní politici, kteří svůj život vybudovali na profesionálních stranických kariérách a kteří jsou připraveni tyto kariéry náležitě završit. To samozřejmě znamená nenechat si ujít příležitost a využít všech chyb svých nadřízených či kolegů. Celá mimořádnost naší situace spočívá v jediném: podstatně těžší než někoho odvolat je nalézt schopného nástupce.Až po nějaké z příštích policejních ostud padne policejní prezident - nemluvě o ministrovi - budeme si moci vydechnout. Ne proto, že máme konečně politickou kulturu, ale proto, že přestává platit ono známé Nejsou lidi.