Czech made pro islámskou revoluci
Lubomír Soudek, generální ředitel Škody Plzeň a vlastník pětiny jejích akcií, bývá často označován za jakýsi prototyp nového českého velkopodnikatele, za člověka, kterému nechybí vize a odvaha ji uskutečňovat. Svého manažerského kréda - „stanovit co nejvyšší laťku a naprosto přesně definovat úkol“ - se tento padesátiletý inženýr držel i koncem loňského roku, kdy obchodně navštívil Írán. Podle oficiálního komuniké jednala jeho delegace v Teheránu o spolupráci na poli cukrovarnictví, městské dopravy a energetiky. Dnes se už ví, že mezi nabízeným zbožím byly i komponenty pro íránský atomový program. A jak teď vyplynulo z dokumentů (podrobně o tom píšeme na str.7), jednal Lubomír Soudek s vysokými činiteli íránského režimu i o možných dodávkách zbraní.
Federální recept
Soudkova snaha začít do Íránu opět prodávat „speciální techniku“ (konkrétně byl zájem o rakety země-vzduch, radarový systém Tamara a modernizovaný tank T-72) není u nás první a jistě ne ani poslední svého druhu. V živé paměti jsou skandály a následné diplomatické komplikace prvních dvou polistopadových let, spojené s vývozem tehdy ještě česko- slovenských zbraní do Sýrie, Íránu a Libye. Trhy, na kterých jde náš zastaralý arzenál prodat, se od té doby nijak nezměnily. A stejně se nezměnil ani postup obchodníků: nejprve se domluví konkrétní zakázka a teprve potom se žádá o exportní licenci. Ve chvíli, kdy vzhledem k „politické nepřijatelnosti“ zákazníka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
