Končí pohádka o šťastném Otesánkovi,

Končí pohádka o šťastném Otesánkovi,

říká sociolog a radikální ekolog Jan Keller

Jan Keller (39) sociolog, přednáší na Masarykově univerzitě v Brně. Autor knih Nedomyšlená společnost a Až na dno blahobytu, v nichž přibližuje názor některých západních sociologů, kteří považují současný vývoj západní civilizace za neudržitelný. Je potřetí ženatý; bydlí střídavě ve Frýdku-Místku, v Hodoníně a v Brně, kde tři dny v týdnu přednáší a přespává ve svém kabinetu na spartakiádním lehátku. Přispívá do měsíčníku Poslední generace a je aktivním přívržencem Hnutí Duha, ale pociťuje na sobě „generační odlišnosti“. Říká: „Když jsem za nimi vloni přijel do jižních Čech, kde sbírali podpisy proti Temelínu, každý večer si máčeli u svíček heřmánkový čaj, zatímco já jsem chodil s manželkou do hospody na pivo.“ Na dovolenou jezdí do Francie pod širák.

Česko-americký filozof Erazim Kohák v recenzi na vaši knihu Až na dno blahobytu napsal, že většina ekologických radikálů, k nimž přiřadil i vás, mívá „pocit nadřazenosti a pramálo si váží demokracie“. Opravdu si myslíte, že si demokracii nemůžeme dovolit?Demokracie je po všech stránkách lepší než nedemokratické systémy, neplyne z toho ale, že je schopná řešit ekologické problémy. Nedokázala to direktivní ekonomika, ale nedokáže to ani současná tržní ekonomika. Jde o dva systémy, jeden zavrženíhodný a druhý chvályhodný, přičemž toto je ale oběma společné. Z ekologického hlediska představuje kapitalismus a socialismus…