Komplex jménem Krym

Komplex jménem Krym

Ukrajina a Rusko konfrontují své slabosti

Vasilij Aksjonov před lety napsal fantasticko-satirický román „Ostrov Krym“, který byl svéráznou replikou na okupaci Československa v roce 1968. V posledních týdnech a dnech se však poloostrov Krym skutečně stal jablkem sváru mezi Ukrajinou a samotným Krymem, přičemž ve hře se zřetelně ukazuje i karta Moskvy. Obavy a rozhořčení Ukrajiny jsou nesporně legitimní: kromě ohrožení ukrajinské celistvosti se tu totiž projevuje i vztah světa - především Západu - k problému, který by v případě krajně nepříznivého vývoje mohl zplodit další ohnisko násilí.

Od Petra Velikého k Chruščovovi

V osmnáctém století měla Ukrajina, zvláště pak Záporožská Sič, nejtěsnější vztahy s krymským chanátem - v té době vazalem Turecka. Ukrajina sama se k Rusku připojila (respektive byla připojena) v roce 1654 za vlády hejtmana Bohdana Chmelnyckého podpisem tzv. perejaslavského paktu, jenž byl de facto paktem vojenským. Car Petr I. řečený Veliký se roku 1709 marně pokusil o likvidaci Záporožské Siče, což ve svých důsledcích vedlo k dalšímu utužení kontaktů mezi Sičí a chanátem. Vzácně dobré vztahy krymského chanátu a Záporoží pokračovaly i za rusko-tureckých válek, což nakonec donutilo carevnu Kateřinu II. Velikou k definitivní likvidaci Siče. Ukrajinci byli vysídleni a roku 1772 podepsalo Rusko s Krymem dohodu, jež znamenala odtržení poloostrova od Turecka. K Rusku byl pak Krym připojen roku 1783 - bez…