
Trest smrti
Ve jménu humanity jsem zapomněli na lidskost


Mnohým se zdá, že zrušením trestu smrti jsme dohnali tzv. civlizované země. I my jsme se tak prý přiřadili k humánnímu postoji, který dnes v evropských státech jednoznačně vítězí. Rušení, respektive znovuzavedení trestu smrti, stejně jako diskuse na toto téma, ovšem zdaleka nejsou nové - trvají už více než 200 let. Počínaje koncem 18.století byl totiž v řadě evropských zemí střídavě rušen a obnovován nejvyšší trest. Kupříkladu v Rakousku byl odstraněn už roku 1787 (obnoven 1803). Obdobně se vyvíjela situace i v jednotlivých státech USA. Na rozdíl od Evropy tam dnes ve většině států trest smrti existuje, přičemž na federální úrovni byl zrušen pouze v letech 1972–76.
Od lidu ke státu
Z dnešního jemnocitného hlediska jsou zarážející formy středověké, respektive předosvícenské justice, zejména pokud jde o množství deliktů postihovaných smrtí i krutost a rozmanitost poprav: stětí, oběšení, upálení, zahrabání zaživa, probití kůlem, čtvrcení apod. Přesto tato krutá justiční praxe nebyla samoúčelná, ale úzce souvisela s potřebou spravedlnosti, resp. spravedlivého trestu. Jelikož v podstatě neexistovalo - a ani existovat nemohlo - státní vězeňství, promítala se míra provinění a škála závažnosti trestných činů do různých a různě odstupňovaných poprav. Spravedlnost a její výkon nespadaly tehdy do sféry státu v dnešním slova smyslu, ale byly daleko blíže těm, jichž se zločinnost přímo dotýkala.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu