0:00
0:00
16. 5. 199410 minut

Postavit se dějinám

Astronaut

Postavit se dějinám

V západní Evropě padají historické mýty, na řadě jsou Češi

↓ INZERCE

Tolik dějin se na nás ještě nikdy nevalilo. Vezměme si třeba Německo. Nejpozději od „sporu historiků“ - kontroverze o národním socialismu a holocaustu, jež propukla v osmdesátých letech - udržuje debata o minulosti národ v napětí. Spíše vylekáni než nadšeni vlastním, nečekaným úspěchem sjednocení a konfrontováni s úkolem znovu definovat své místo v Evropě prohledávají Němci ruiny svých vzpomínek. Na každém kroku přitom vybuchují emoce jako nášlapné miny: hlavní město Berlín, Brandtův odkaz, spisy Stasi, oslava vylodění v Normandii a tak dále. Co je tu nového? Nikoliv přístup k nacistickému zločinu a trestu, často upadající do rituálu postižení, nýbrž problematizace poválečné německé identity.

Německo: mezi národem a demokracií

Pád berlínské zdi obohatil nekonečný příběh „vypořádání se s minulostí“ o kapitolu viny ve státě dělníků a rolníků. Přitom je co vyřizovat i na Západě - politický establishment se ve stínu zdi zařídil pohodlně. Coby skrytý komplic „jiného Německa“ ztrácí kredit západoněmecká levice, obchody s rudými devizovými šíbry typu Alexandera Schalcka-Golodkowského zase kazí štít pravici. Zároveň se rozbíhá revolta proti otcům Spolkové republiky - Willymu Brandtovi, Franz-Josefu Straussovi a dokonce i proti Konradu Adenauerovi, jemuž se nyní zleva i zprava vytýká, že prý obětoval „národní zájem“ vazbě na Západ.Zde jde o více než o pouhou ozvěnu…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články