Tři roky ODS

Tři roky ODS

Vymyslelo ji šest lidí, a hospodu, kde na to přišli, si už nikdo z nich nepamatuje jménem

Každý pátek v osm hodin ráno přichází do kanceláře předsedy české vlády ve Strakově akademii na Malé Straně pět mužů. Sekretářka jim přinese kávu s džusem a dalších šedesát minut do pracovny nepřepíná telefony. Z debaty, kterou šestice uvnitř vede, se nedělá žádný zápis. V devět hodin se Josef Zieleniec, Jan Stráský, Petr Čermák, Jiří Vlach a šéf poslaneckého klubu Jiří Honajzr zvedají k odchodu. Skončila další schůzka tzv. užšího vedení ODS, přezdívaná kartáč. Témata se mění podle aktuální situace. Nedávno se tu například celou dobu hovořilo jen o tom, zda vyhovět či nevyhovět místopředsedovi koaliční KDS Václavu Bendovi, který projevil zájem o funkci šéfa jednoho z odborů ministerstva dopravy.Tak se týden co týden točí za zavřenými dveřmi Klausovy pracovny nejdůležitější převod „stroje na vyhledávání lidí“ (jak kdysi politickou stranu charakterizoval Josef Zieleniec). Přestože z hodinového posezení ve Strakovce neplynou žádné direktivní závěry nebo „stranická linie“, řada zde dohodnutých věcí se v příštích dnech stane společenskou realitou.

Jak a proč

„Spolek milovníků peněz“, „jakobíni“, „druhá liga Občanského fóra“, „strana, která jako jediná v postkomunistickém bloku dokázala udržet cestu radikálních reforem“. Tak dnes charakterizují ODS její protivníci, partneři a nezávislí pozorovatelé: Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Daniel Kroupa…